Ambulantní interní vyšetření
Interní vyšetření je soubor úkonů, které lékař provádí ke stanovení, zda pacient netrpí vnitřním onemocněním a pokud ano, pak mu pomáhá toto onemocnění přesněji určit.
Je běžnou součástí preventivních prohlídek, při přijetí nového pacienta nebo před operací.
Skládá se z anamnézy, rozhovoru s pacientem a fyzikálního vyšetření.
Anamnéza
Je to soubor všech údajů o zdravotním stavu pacienta od 
narození až do současnosti.
Tyto údaje získává lékař přímo od pacienta, nebo pokud to nedovoluje jeho momentální stav, od příbuzných.
Správný odběr anamnézy vyžaduje, aby měl pacient k lékaři důvěru a aby lékař pečlivě naslouchal. Ne nadarmo se říká, že anamnéza je půl diagnózy.
Při rozhovoru by mělo být zajištěno soukromí.
Lékař se ptá na obtíže, které pacienta přivádí, jiná současná onemocnění, úrazy nebo operace prodělané v minulosti, alergie, užívání léků, onemocnění vyskytující se v rodině, rodinný stav, zaměstnání atd.
Někdy se vyšetřovanému může zdát, že lékař se ptá na příliš osobní věci nebo na skutečnosti zdánlivě nesouvisející s onemocněním. Lékař však postupuje podle určitého schématu, potřebuje znát všechny souvislosti i zdánlivě nepodstatné skutečnosti.
Dobrá spolupráce pacienta s lékařem tak urychluje stanovení onemocnění i jeho léčbu.
Fyzikální vyšetření
K jeho provedení slouží lékaři jen jeho smysly a základní pomůcky. Vyšetřuje se pohledem, pohmatem, poklepem, poslechem a také vyšetření konečníku - per rectum.
Na základě získaných informací pak lékař zvolí další podrobná vyšetření ke stanovení diagnózy.
Pohled a pohmat patří k nejstarším vyšetřovacím metodám. Pohledem lékař posuzuje celkový vzhled vyšetřované oblasti, všímá si charakteristických změn na kůži - například žlutého zbarvení a jiných deformit nebo zvláštností.
Pohmat poskytuje informaci o stavu kůže, její teplotě a vlhkosti a také o útvarech uložených pod kůží, velikost, konzistenci a uložení orgánů v břišní oblasti. Jejich viditelné nebo hmatné zvětšení a bolestivost na dotyk mohou být známkou probíhajícího zánětu nebo nádoru.
Poklepem lékař vyšetřuje, zda je pod povrchem těla plyn, tekutina nebo pevné orgány, což mu umožňuje stanovit velikost a uložení orgánů nebo jejich zvětšení či zmenšení. Hodnotí se i případná bolestivost vyvolaná otřesy. Poklepem se vyšetřuje především břicho a plíce.
Poslechem jsou posuzovány zvuky vznikajícící činností některých orgánů - plic, střev, srdce.
Lékař naslouchá buď přímo uchem přiloženým na povrch těla nebo pomocí fonendoskopu. Poslech srdce a velkých cév, plic a pohybů střev (peristaltiky) ukáže šelesty, změnu dýchání nebo poruchu posunování potravy zažívacím traktem.
Vyšetření per rectum může odhalit krvácení do zažívacího traktu, břišní nebo pánevní zánět a zvětšení prostaty.
Dále změří krevní tlak, pulz, může natočit EKG a odebere krev a moč k biochemickému rozboru, případně výtěry z tělesných dutin k mikrobiologickému rozboru.
Biochemické laboratorní vyšetření zobrazí možné odchylky od normálních koncentrací iontů, enzymů a produktů metabolismu.
Hematologické vyšetření informuje o složení krve a množství krevních buněk.
Mikrobiologický rozbor odhalí původce infekce.