Cestovatelská očkování

Pro cestovatele, kteří se chystají do vzdálených oblastí světa je doporučeno kontaktovat některé z center cestovní medicíny ohledně doporučených očkování do dané oblasti. Některá očkování jsou dokonce při cestování povinná.

Očkování proti choleře

Cholera je nebezpečné průjmové onemocnění. Jeho původcem je bakterie Vibrio cholerae. Nejčastěji se přenáší alimentární cestou - pitnou vodou znečištěnou fekáliemi nebo potravinami. Účinnou prevenci představuje mytí rukou a převařování vody či její dezinfekce. Další možností je očkování, které však není stoprocentně spolehlivé, navíc zajišťuje ochranu jen na půl roku.

Bakterie v tenkém střevě produkuje toxin zvaný choleratoxin, který působí na epitelové buňky a způsobuje ztráty velkého množství iontů a hlavně vody do střeva. Ztráty vody mohou být až 25 litrů za den. Příznaky jsou kromě vodnatého průjmu křečovité bolesti břicha a zvracení. V důsledku ztráty vody a iontů dojde ke snížení krevního objemu, zhroucení homeostázy a ke smrti. Léčba spočívá v náhradě ztracené vody a minerálií, u těžších případů se nasazují i antibiotika.

Průběh očkování

Základní vakcinaci tvoří 2 dávky, které se podají v intervalu 1 až 6 týdnů. Revakcinace se doporučuje po 2 letech. Ochrana proti choleře se vytváří přibližně 1 týden po ukončení základní vakcinace. Vakcína neposkytuje kompletní ochranu, je proto důležité dodržovat dietetické a hygienické pokyny.

Očkování proti břišnímu tyfu

Břišní tyfus je akutní, život ohrožující onemocnění. Patří mezi ‚nemoci špinavých rukou‘, k přenosu dochází orálně-fekální cestou. Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo bacilonosič.

Pro břišní tyfus je charakteristické stupňovité narůstání horečky, která vrcholí koncem 1. týdne, pak v hodnotách kolem 40°C přetrvává 2 týdny a ve 4. týdnu schodovitě klesá. Nemocný má bolesti hlavy, relativní bradykardii, hypotenzi, nechutenství a poruchu vědomí. Asi u třetiny nemocných se mezi 7. až 10. dnem nemoci na kůži břicha objeví růžové skvrnky - tyfová rozeola. U nemocných neléčených antibiotiky vzniká po onemocnění tyfové bacilonosičství - dlouhodobé vylučování salmonel.

Prevencí břišního tyfu je dodržování zásad hygieny stravování. Při výjezdu do zemí s vysokým rizikem nákazy je vhodné cestovatele očkovat. Základní očkování se provádí jednou injekcí a přeočkování po 3 letech. Vakcinace skýtá asi 80% ochranu.

Očkování proti žluté zimnici

Žlutá zimnice (angl. Yellow Jack) je velice nebezpečné, virové, krvácivé, horečnaté onemocnění přenášené komáry, které způsobuje rozsáhlé epidemie a četná úmrtí zejména v oblastech Afriky a Jižní Ameriky, objevuje se však i v Severní Americe a v Karibiku. Jméno je odvozeno podle žlutého zbarvení nemocných. Existují 2 typy nákazy - městský typ, který se přenáší z nemocného člověka na zdravého bodnutím komára, a typ džunglový, kde se přenos také děje komárem, ale z opic na člověka.

Žlutá zimnice má inkubační dobu asi 3-6 dní. Projevuje se bolestmi hlavy, zad a svalů, nevolností a zvracením. Postupně dochází k rozvoji žloutenky a krvácení do zažívací traktu, kůže, očí, uší, nosu i pohlavních orgánů. Typickým symptomem je zvracení s příměsí natrávené, černě zbarvené krve.

Účinnou prevencí je očkování, které existuje od roku 1937. Aplikuje se do svalů a jeho ochranné účinky se objevují již po 10 dnech a přetrvávají 10 let. Všem cestovatelům, kteří se vydávají do oblastí, kde se zimnice vyskytuje je doporučeno, aby se nechali očkovat. Očkování se potvrzuje do mezinárodního očkovacího průkazu.

Státy, kam je doporučeno očkování

Angola, Benin, Burkina Faso, Burundi, Cameroon, Central African Republic, Chad, Congo, Côte d'Ivoire, Democratic Republic of Congo, Equatorial Guinea, Ethiopia, Gabon, The Gambia, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Kenya, Liberia, Mali, Mauritania, Niger, Nigeria, Rwanda, Sierra Leone, S?o Tomé and Principe, Senegal, Somalia, Sudan, Tanzania, Togo, Uganda, Argentina, Bolivia, Brazil, Colombia, Ecuador, French Guiana, Guyana, Panama, Paraguay, Peru, Suriname, Trinidad and Tobago, Venezuela

Očkování proti vzteklině

Vzteklina je infekční, většinou smrtelné virové onemocnění postihující centrální nervový systém. Zdrojem nákazy jsou divoce žijící zvířata (liška, jezevec, vysoká lesní zvěř ), někdy i zvířata domácí (pes, kočka, kůň, kráva). V Africe, Asii a Latinské Americe hlavní rezervoár vztekliny představují psi. K infekci dochází pokousáním či poškrábáním infikovaným zvířetem a inokulací slin do otevřené rány člověka. Ve výjimečných případech se člověk může nakazit vdechnutím sekretu infikovaných netopýrů či transplantací rohovky.

Inkubace onemocnění může trvat od jednoho týdne až po několik měsíců. Virus po pomnožení v ráně putuje podél nervů do mozku. Nemoc začíná brněním, svěděním a bolestí v místě rány, objevuje se únava, nechutenství, bolesti hlavy, nespavost, deprese, nervozita, křeče, ochrnutí. Dojde-li k propuknutí vztekliny, postižený umírá. Jedinou možností, jak zabránit onemocnění, je velice včasné očkování po poranění zvířetem. V případě, že dojde ke kontaktu s podezřelým zvířetem, ránu očistěte tekoucí vodou a vydezinfikujte přípravkem s virucidním účinkem, ev. vymyjte mýdlem.

Průběh očkování

Pro dlouhodobější cesty do Asie, Jižní Ameriky a Afriky se doporučuje preventivní očkování proti vzteklině ve 3 dávkách během 1 měsíce (0. – 7. – 21. nebo 28. den). Čtvrtá dávka se podává za 1 rok, ochrana trvá 5 let. Pokud ale dojde v této době k poranění zvířetem, vždy se podávají ještě 1 - 2 dávky.

Při poranění zvířetem bez předchozího preventivního opatření se zpravidla nejčastěji aplikuje 5 dávek v rozmezí 1 měsíce (0. – 3. – 7. – 14. – 21. nebo 28 den). V některých zemích se podává ještě šestá dávka v 90. dni.